„Během vaší první návštěvy vám naše trenérka všechno podrobně ukáže a zodpoví vaše dotazy. První hodina je stejně jako všechny další během následujícího týdne zcela zdarma.“ To bude jen reklamní trik nově vzniklého fitka, beztak mě vyhodí jako už tolikrát jinde, blesklo hlavou Ingrid. Přesto se osmělila, sebrala odvahu a přišla.
Ostatní členky fitness klubu se netvářily na její příchod příliš nadšeně. U mnohých se mísily rozpaky a panika. „Co tu chce ta cigánka?“ „Zamkla jsem si pořádně skříňku?“ „Zase jedna, co si přišla na týden zdarma zacvičit a pak už ji tu nikdy nikdo neuvidí.“ „No jo, ta má nejmíň pět dětí – vždyť se sotva kutálí, a to chce chodit do fitka?“ . Sál se stroji se poměrně rychle vyprázdnil.
Majitelka však při pohledu na novou klientku viděla mnohem víc než jen černé oči, havraní vlasy, pestrobarevnou sukni a kůži tmavší než je běžné. Nezáleželo jí na tom, že měla jen staré tepláky, ušmudlané tričko a pěkných pár desítek kilo navíc. Viděla člověka.
Teď už je Ingrid třetí měsíc členkou klubu. Cvičit chodí pravidelně – a je to na ní znát. Pokud nahlédnete pod pokličku její osobnosti, zjistíte, že je na míle vzdálená „matce pluku, která nechodí do práce a jen plodí haldy dětí“. Do práce chodí, o miminko se snaží a kila navíc nejsou z přejídání, ale vlivem neúspěšné hormonální léčby.
Dnešní ponaučení: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." (Antony de Saint Exupery - Malý Princ)
Žádné komentáře:
Okomentovat