neděle 10. dubna 2016

Popletená přísloví

Věděli jste, že existuje Ústav teoretické a komputační lingvistiky? Nebojte, já o tomto podivuhodném pracovišti na filosofické fakultě Karlovy univerzity do dnešního dne také nevěděla a stále netuším, čím se takováto instituce může zabývat.
Zdá se však, že lidé, kteří zde pracují, se mají navzájem dost rádi. Část z nich vytvořila jako narozeninový dárek pro svou kolegyni milou aplikaci, která vytvoří nová přísloví sestavená ze starých, známých. Už samotný název "Příslovník aneb veselá mysl dál doskáče" dává tušit, že leckterá nově vzniklá přísloví nejsou o nic moudrá než ta původní.
U některých výroků se mi hned vybavily zkušenosti ze života:
  • "kam vítr, tam chodí lékař" - to je jasné, minulý čtvrtek jsem pěkně profoukla a horko těžko jsem se zbavovala nachlazení
  • "co se v mládí naučíš, není pro mne" - přísloví, jímž se řídí celá řada mých studentů
  • "kdo maže, má i rozum"- empiricky ověřeno na vymazávání plechů při včerejším pečení koláčů
  • "každá změna je kořením života" - u příprav na naši svatbu si říkám, zda jsem to s tím kořeněním kapánek nepřeťápla.  
Ovšem když na mě Příslovník vychrlil tvrzení jako "kdo nevěří, sklízí bouři", "S čerty leda pojdeš" či "Cesta do pekel málo platná", uvědomila jsem si, že to přestává být legrační.
I naši nevěřící přátelé mají povědomí o tom, že existují přísloví, ve kterých nich Bůh, peklo, víra či ďábel (tedy v našich zeměpisných šířkách převlečený za čerta) nějakým způsobem figurují.  Tato stará známá přísloví bereme tak nějak samozřejmě, mnozí je známe, chápeme jejich význam a čas od času je snad i použijeme.  
Ale ruku na srdce - opravdu si uvědomujeme, že "S čerty nejsou žerty"? Anebo je to pro nás jen roztomilá pohádka, na kterou se rádi podíváme o Vánocích a terpve náraz do reality nám připomene, že na verzi "S čerty leda pojdeš" je pravdy víc než je nám milo.
Jak často s úsměvem říkáme "Kdo nevěří ať tam běží" a přitom nám uniká, že když nepřicházíme k Bohu s důvěrou, pak náš život opravdu bude připomínat bouři. Hezky to vyjádřil apoštol Jakub ve druhé kapitole svého listu:  Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha ... s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
Samozřejmě vím, že ona běžná úsloví budu pravděpodobně i nadále používat poměrně bezmyšlenkovitě k oglosování aktuálního dění v mém soukromém mikrosvětě. Ale někde vzadu v hlavě bliká naděje, že třeba aspoň někdy v nich objevíme něco, co nám často uniká mezi řádky.