středa 30. října 2013

Jak nebýt žirafou

(Pár řádků o tom, jak můj dnešní den ovlivnila velká žirafí výzva (anglicky).)
„Ahoj, prosím tě co tady všichni blbnou s těma žirafama?“ zeptala jsem se kamarádky poté, co jsem zjistila, že profilové fotky mých přátel pomalu ale jistě začínají připomínat africké safari. „Ale...když neuhádneš správný výsledek hádanky, máš si dobrovolně vyměnit profilovou fotku za žirafu...“ „Tak schválně…“
„Spíš. Jsou 3 ráno a za dveřmi Tvého bytu zvoní Tví rodiče, že s Tebou chtějí posnídat. Doma máš chleba, marmeládu, víno, mléko, med a sýr. Co otevřeš první?“Pche, to je jasné jak facka, bleskne mi hlavou a bez velkého rozmýšlení píšu odpověď „Dveře rodičům?“ „Bingo, hledej žirafu. První otevřeš oči.“ „Ups… tak já jdu hledat…“
Během dne jsem nad žirafí hádankou musela ještě chvíli přemýšlet. Co když ta opravdová hádanka, ta o kterou tady skutečně jde, zní ještě trochu jinak:
„Spíš. Jsou 3 odpoledne a za dveřmi Tvého srdce klepe Ježíš, že s tebou chce strávit odpoledne. V plánu máš chvály, přímluvné modlitby, službu nemocným, chystání programu pro nedělní školu, pečení koláče na občerstvení . Co uděláš jako první?“Možná není potřeba vstát a otevřít dveře – koneckonců Kristus má klíče od mého srdce už dobrých dvacet let, a tak stačí zavolat „Pojď dál, je otevřeno.“ Nezáleží na tom, jak moc se snažíme, kolik kapitol z Bible jsme si přečetli, kolik chval zazpívali a besídek odučili. Dokud nerozlepíme naše polospící oči, těžko můžeme zažít probuzení. Inu, ne nadarmo nám Jeremiáš radí: „Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se, kde je dobrá cesta a vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid.“ „Ups… tak já jdu vyhlížet.“

pondělí 7. října 2013

Melírování

Domluva plánu na společné odpoledne nemusí být složitá, někdy stačí pár smsek. Jako včera. „Přijímáš zítra návštěvy?“ ozvala se po čase moje kamarádka Marika. „Vyměním oběd za melír :-)“ „Beru a těším se.“ Role byly rozděleny jasně – já si seženu vhodné barvy na vlasy a uvařím něco dobrého a Marika, coby vyučená kadeřnice, přidá svůj um a pokusí se mi na hlavě vyrobit nějakou hezkou podzimní kreaci.
Tyhle odpoledne bývají vždy moc příjemná. Zatímco já sedím, stříhám alobal a podávám střídavě jednu a druhou mističku s barvou na vlasy, Mája pečlivě natírá jednotlivé pramínky. Dnes jsme se nepouštěly do žádného velkého experimentování. Část vlasů jsme zesvětlily na blond, další prameny dostaly nádech medově hnědé. Chce to trpělivost, jde to docela pomalu. Naštěstí času je dost, odpoledne je dlouhé a v příjemném hovoru se nakonec i tato mravenčí práce pomalu chýlí ke konci. Než barva začne působit, stihneme ještě vypít odpolední kávu a otestovat nový druh čokolády Lindt. Poté nastává nejzajímavější fáze celého tvoření - okamžik překvapení. Na rozdíl od profesionálního kadeřnického salonu zde člověk nikdy předem neví, jaká barva nakonec na hlavě bude. Přeci jen – odstín na krabičce je jedna věc a výsledná barva na hlavě věc druhá.
„Myslím, že se to povedlo,“ hodnotí Marika spokojeně své dílo. „Melír není nijak zvlášť křiklavý, ale na druhou stranu pořád je vidět a pěkně tě to oživilo…“. „Hlavně, že jsi spokojená,“ dodávám s úsměvem. Já sama si výsledkem nejsem až tak jistá. Společně dojíme čokoládu a pak vyprovodím Mariku na autobus.
Večer se pustím do podrobnějšího zkoumání nového účesu. Tolik práce, a skoro to ani není vidět. Myslím, že když přijdu do práce, tak to ani nikdo nezaznamená. Na druhou stranu musím uznat, že teď je to mnohem lepší. Jako by to pořád byly moje vlasy, jenom najednou víc vyniknou.
Jestli ono to s naší duší není úplně stejné jako s naším účesem. Pán Bůh bere každý pramínek osobnosti a věnuje mu specifickou péči. Trošku zesvětlí temnější části, naopak zvýrazní naše obdarování. Pořád jsme to my, ale najednou je konečně vidět naše pravé já, to, kým jsme doopravdy. Jak že to řekl apoštol Pavel? Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně. (2. Kor 3/18).
Budu se muset zase objednat do Božího kadeřnického salónu. I když – tady se vlastně objednávat nemusí – otevřeno je 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Tak co, Duchu Svatý, na které části mého já chceš pracovat tentokrát?