Schválně, co se vám vybaví, když se řekne DOMA? Domov, to není několik chladných kamenů, domov jsou především lidé. No a ti lidé dost často řeší spoustu věcí...
Dřív se tenhle blog jmenoval Myšlenky na schodech. Teď jsem jej trochu přejmenovala, protože chci změnit jeho směřování. Ale mazat starší příspěvky se mi nechce, a tak je tu prostě nechám. Třeba se náhodnému kolemjdoucímu budou líbit...
Když se web ještě jmenoval Myšlenky na schodech
Jednoho krásného dne mi Lída Hojková řekla "Hele, a
nechceš zkusit psát Myšlenky dne pro TWRko? Takové malé krátké zamyšlení o
Bohu, tak do jedné minuty... První
reakce byla jasná: "To nezvládnu - já se tak rychle nevymáčknu ... a ještě
aby to mělo hlavu a patu ... " Ale pak jsem si řekla "Proč ne?".
A časem, jak jsem tak začala psát, jsem zjistila zajímavou zkušenost. Že nepíšu
pro TWR, ale pro sebe... Znáte to - lidská paměť je velmi selektivní a ráda
zapomíná. A tak je dobré čas od času se vrátit k tomu, co jste s Bohem prožili...koneckonců
žalmisté to dělali také...
Abych na tyto myšlenky nezapomněla, začala jsem je dávat na web. A tak vznikl tento blog. A proč zrovna tento název? Myšlenka na schodech je terminus technicus, který vymyslela moje kamarádka Katka. Označuje tak myšlenku, která ji napadne až někde cestou, na odchodu, příp. často až dlouho potom, co se daná událost stala.
Tak i tyto myšlenky vznikly až při přemýšlení nad zdánlivými maličkostmi každodenního života.Časem sem možná přibudou ještě jiné věci, které píšu - například recenze knížek. (V těch má prsty pro změnu druhá má kamarádka z Rádia7 - Lucie Endlicherová).¨
Únor 2017: Tak jsem začala tenhle blog mimo jiné využívat k tomu, k čemu se blogy využívají. Takže něco jako "můj milý deníčku". Je fakt, že naštěstí nejsem zas tak známá, takže snad to nevadí, že je veřejný. Prostě jsem měla potřebu si zapsat, co se mi honí hlavou a občas se mě na to někdo ptal, tak mi přišlo jednodušší to zveřejnit tudy než to psát každému zvlášť do FB zprávy.
Žádné komentáře:
Okomentovat