pátek 8. listopadu 2013

Co se stane, když ...

Nedávno jsem na facebooku narazila na video s vtipným názvem "Co se stane s banánem v mikrovlné troubě." Protože mě zajímal stav mikrovlné trouby po vložení banánu, neodolala jsem, a dané instruktážní video jsem si pustila. Autor příspěvku při hledání odpovědi na výše uvedenou otázku postupoval vskutku exaktně:
  • Vzal banán
  • Otevřel mikrovlnku
  • Vložil banán do mikrovlnky
  • Zavřel mikrovlnku
  • Počkal 
  • Otevřel mikrovlnku
  • Vyndal banán
  • Konstatoval, že s banánem v mikrovlnce se vůbec nic nestalo.

"To je ale blbost", blesklo mi hlavou. Každému normálnímu člověku je přece jasné, že je potřeba mikrovlnku zapnout.

A teď zkusme vyměnit banán za člověka a mikrovlnku za kostel, modlitebnu, kino či jiné vhodné místo, kde se křesťané schází k bohoslužbám. "Co se stane s člověkem v kostele?"

Někdy mám pocit, že to dopadne úplně stejně jako v uvedeném pseudopokusu. Naše tělo se neděli co neděli dopraví do kostela. Bibli s sebou - někteří se chlubíme vydáním vázaným v kůži, jiní z nás si užívají výdobytky moderní techniky a mají po ruce své chytré telefony plné různých překladů Písma. Poctivě si odzpíváme pár chval, dokonce i sem tam něco přihodíme do sbírky. A výsledek? Odcházíme úplně stejní, jako jsme přišli. Vůbec nic se s námi nestalo. Jsme jako muž, o němž mluví Jakub ve svém listě: pozorujeme svůj vzhled v zrcadle, odejdeme a hned zapomeneme, jak vypadáme. Jak docílit toho, že "zapneme" a "budeme na příjmu"? Nezbyde nám, než se "zahledět do dokonalého zákona svobody a vytrvat."

Žádné komentáře:

Okomentovat